11. den

MORE PHOTOS

Protoze jsme nepocitali ze nam na tomto vychodnim pobrezi ta cesta bude ubihat tak rychle, tak jsme zvolnili tempo, ktere jsme nabrali uz od zacatku (protoze jsme si po 2 dnech cesty mysleli ze to vsechno nestacime za tech 14 dni objet). Rano jsme jeli nejdrive do informacniho centra (Frycient NP)(za Coles bay), kde jsme zjistili kudy vedou vsechny tury a jak jsou dlouhe. Vybrali jsme si turu na 3.5 hodiny, vedla na Wineglass lookout – kolem Wineglass beach – na Hazards beach – pod The Hazards a zpatky na parkoviste. Pred turou jsme se muesli poradne posilnit a tak jsme si udelali takovou malou hostinu u Honeymoon bay, kam za nama prisel I malej klokanek a tak jsme mu dali ochutnat trochu susenek, snad z toho nebude mit boleni a prujem.;0). Posilneni jsme vyrazili na turu. Na lookoutu Wineglass bech jsme potkali Annu s Petrem (moji byvalou spolupracovnici – Polku- s Jordans – to byla teda nahoda), tam zacalo prset a neprestalo do te doby nez jsme prisli do car parku. Nastesti to nebyl takovy slejvak jako u Devil’s kitchen a ani tolik nefoukalo, ale prochazet se pres 3 hodiny v desti neni zrovna sport, ktery by jsme chteli provozovat denne;0).

Kdyz jsme prisli do auta, tak jsme zjistili, ze mame poruchu na lednicce a pak jsme si jeste vyhodili pojistky v aute a tak zbytek dne Honza delal elektrikare…Projeli jsme mestecko Bitchero , po ceste tam uz zasalo poradne prset a uz neprestalo. Na car parku v Douglas Apsley NP jsme prespali a doufali, ze zitra prestane. Doufali jsme marne.